Škůdce likvidujeme se 100% garancí!

Lýkožrout smrkový

latinský název: Ips typographus

slovenský název: Lykožrút smrekový

anglický název: Spruce Engraver Beetle

německý název: Buchdrucker

ruský název: Корое́д-типо́граф

•     Lýkožrout smrkový se lidově označuje jako kůrovec

•     Je nejvíce obávaný škůdce v Čechách

•     Napadá především staré a nemocné stromy

•     Živí se lýkem stromů

•     Samice je schopná naklást i 100 vajíček

Dorůstá 4 až 5,5 milimetrů. Pohlavní dospělosti dosáhne za 70 dní. Dospělec se dožívá 1 až 2 let. Samice naklade až 100 vajíček.

Způsob života: Většinu svého života stráví pod kůrou svého hostitelského stromu. Lýkožrout primárně napadá staré a nemocné stromy, ale při přemnožení neušetří ani zdravý lesní porost. Od konce dubna do začátku května se začíná probouzet a vylétat ze svého zimoviště, aby si našel poškozený strom, a zbuduje si tak zvanou snubní komůrku, kde se spáří se samicemi. Samice si vyhlodá poblíž snubní komůrky mateční komůrku a začne klást vajíčka. Samec se většinou páří se 2 až 3 samicemi. Zdravé smrky mají vyvinutý systém ochrany proti napadení lýkožroutem, ale pokud je brouk přemnožený nemá smrk proti kůrovci šanci. Je odolný proti nízkým teplotám. Dokonce i jedinci, kteří zamrzli do ledu, byli po rozmrznutí života schopní.

Potrava: Lýkožrout se živí lýkem svého hostitelského stromu a tím tak strom připravuje o živiny. Hostitelským stromem bývá zpravidla smrk, řidčeji pak borovice nebo dokonce jedle.

Zdravotní rizika: Lýkožrout nepřenáší na člověka žádné choroboplodné zárodky, infekce či jiné nemoci. Ovšem i přes to život lidí negativně ovlivňuje. Při přemnožení může lýkožrout zničit celý les, který je nepostradatelným zdrojem kyslíku.

Prevence: Invazi lýkožrouta lze zabránit, když se včas a důsledně odstraní stromy, i dřevo z nich, které byly napadeni kůrovcem. Dále pak se musí odstraňovat veškerý materiál, který by byl vhodný k vývoji lýkožrouta. V jarních měsících používejte feromonové lapače proti lýkožroutům.

Likvidace: Boj s lýkožroutem je velký problém. Raněné stromy vyměšují vlivem teploty uhlovodíkové terpeny, které složí jako lákadlo brouků. Toho se využívá při ochraně před kůrovcem, kdy se kácejí zdravé smrkové stromy a používají jako lapáky. V hospodářských lesích se používají feromonové lapače. V národním parku vznikl spor o to, jestli k lýkožroutovi přistupovat jako k nebezpečnému škůdci proti kterému je třeba tvrdě zasáhnout, nebo jako k přirozené součásti přírody