Kde štírci žijí
Štírci jsou dravci, kteří loví rozmanité drobné živočichy, např. roztoče, chvostoskoky, pisivky. Štírky najdeme často v lesní hrabance, v detritu, v mechu, pod kůrou stromů a pod kameny. Některé druhy žijí v ptačích hnízdech, norách savců, ale i v lidských příbytcích, kde obývají různé štěrbiny či staré knihy. Vyskytují se a množí se i v hnízdech sociálního hmyzu, tudíž i v úlech včel. Zajímavý je i způsob, jak štírci cestují, který se nápadně podobá cestování pomocí taxislužby. Na vzdálená stanoviště se štírci mohou dostat přichyceni na těle létavého hmyzu nebo ptáků. Tomuto způsobu přemísťování se odborným termínem říká forezie.
Jak štírci vypadají
Štírci jsou drobní živočichové s tělem 1 až 6 mm dlouhým, kteří mají v poměru ke svému tělu obrovská klepítka; podobně jako např. rak či krab. Na rozdíl od raků a krabů se klepítek štírků člověk rozhodně nemusí obávat. Vzhledem k jejich malé velikosti nemohou ublížit ani dítěti. Štírci mají nápadně zploštělé tělo, které jim umožní pronikat za kořistí do štěrbin; např. za škodlivými pisivkami i do knih. Jsou zbarveni žlutě, žlutohnědě až tmavě hnědě. Tělo štírků je složeno ze dvou oddílů: hlavohrudi a zadečku. Štírci mají jeden až dva páry očí, které u některých druhů mohou chybět. Klepítka (chelicery) jsou dvoučlánková. První článek je protažen v nepohyblivý prst. Na něm ústí vývod snovací žlázy. Tvar klepítek i makadel a uspořádání jejich hmatových brv slouží k rozlišení rodů a druhů. Zadeček je tvořen jedenácti zřetelně rozlišitelnými články (u některých druhů je vidět článků jen deset).
Jak se štírci množí a vyvíjejí
Pohlavní dvojtvárnost není většinou výrazná. Oplození se děje pomocí stopkatých nosičů spermatu. Tyto útvary samci přilepují k podkladu při tzv. zásnubních hrách, samice je sbírají. Štírci mají 3 nymfální instary.